O plemeni e-mail: trojanzlomne@seznam.cz
Aktuality
Cornelie
Dolmar z Alkazaru
Adam
Trojan z Lomné
Cornelie
Trojan z Lomné
Debora
Trojan z Lomné
Dolores
Trojan z Lomné
Fanny
Trojan z Lomné
Fleur
Trojan z Lomné
Charon
Trojan z Lomné
Štěňata
O plemeni
O naší stanici
Fotogalerie
Videa
Kontakty
Odkazy
Guestbook
   Švýcarští salašničtí psi pocházejí ze psů Římanů. V odloučených údolích švýcarských Alp, kde se ani obyvatelé příliš nestýkali, se tito psi vyvíjeli v samostatná plemena, která byla stejná typickým vybarvením, lišila se však velikostí, osrstěním, případně formou ocasu. Největší byl velký švýcarský salašnický pes, proto se také často používal pro tah lehkých vozíků. Plemeno však pomalu vymíralo, a teprve počátkem našeho století začali kynologové s jeho záchranou. Nejpopu­lárnější ze švýcarských salašnických psů je bezesporu bernský salašnický pes, který se liší od všech ostatních měkkou, dlouhou srstí. Ze všech čtyř plemen se také nejčastěji chová i za hranicemi Švýcarska. Appenzellský salašnický pes je plemeno střední velikosti. Pochází z údolí Toggenburg, v okolí St. Gall a z kantonu Appenzell. Na první pohled se od ostatních švýcarských salašnických psů liší nad hřbet zatočeným ocasem. Poslední z těchto čtyř charakteristických plemen je entlebušský salašnický pes z kantonů Luzern a Bern. Rodí se již se zakrnělým ocasem.

   Všichni švýcarští salašničtí psi jsou inteligentní, věrní a dobří hlídači. Používají se jako pracovní psi při hlídání a pastvě stád, ale také jako záchranní psi při práci v lavinách. Snadno se cvičí. Pro svou krásu a vynikající povahu jsou chováni i jako společníci v domácnostech, především bernský salašnický pes. Velký švýcarský salašnický pes má navíc ještě výborný vztah k dětem. Velmi živý entlebušský salašnický pes vyžaduje dostatek pohybu a je, právě tak jako přirozeně ostrý appenzellský salašnický pes, méně vhodný pro chov v domácnostech.